Dobroslava Menclová, vydáno 1972, opis str. 427, 428 Hrádky a tvrze, Vít Novák

S velkou čtyřhranou věží, obranou i obytnou zároveň, se do stavby panských sídel dostal prvek už dávno běžný na venkovských tvrzích drobné šlechty. Nový typ hradu našel proto široké uplatnění zvláště mezi těmi stavebníky, pro něž by stavba hradu s věží vyhrazenou výlučně obraně, byla příliš nákladná. Šlo nezřídka o úplné miniatury hradu, ale stavebník byl přesto oprávněn nazvat ji módním symbolickým jménem a tohoto jména používat pak jako svého přídomku.

Od skutečných tvrzí se tyto hrádky lišily pak jedině tím, že nestály přímo ve vesnici, ale mimo ni, na místě "pro stavbu hradu příhodném", jak se staveniště s oblibou označovalo v zachovaných listinách 13. a 14. století. To znamenalo, že majitel byl tak zámožný, že mohl dát alespoň část svých pozemků do nájmu a žít z renty, kterou mu jeho poddaní odváděli. Většina těchto sídel si však ponechala původní české jméno typické, zděděné po staveništi, a tvořila i po této stránce neznatelný přechod mezi panským hradem a zemanskou tvrzí.

Do této skupiny patří i nedaleký hrad Rabštejn, nazývaný později pro skrovnou rozlohu Rabštejnkem. Vznikl na skále nedaleko stejnojmenné obce jihozápadně od Chrudimě. Zde byl však vnitřní hrad rozpůlen vysokým a úzkým skalním hřebenem ostrohu na dvě části. Ve východní části, založené vysoko na skále, stála na nároží velká, čtverhranná věž o straně 9 m dlouhé, k níž se vzadu připojovalo úzké stavení, přistavěné k oblouku hradební zdi. Západní část s obytným palácem, přistavěným k ohradní zdi, byla postavena ve svahu pod skalou a zajištěna proto dvěma opěrnými pilíři. Na jižní straně vlevo od čelní věže byla vstupní branka, přístupná z předhradí po padacím mostě přes šíjový příčný příkop.

Hrádek byl po polovině minulého století romanticky restaurován. Z té doby je celá dvorní část paláce i vnitřní příčka, dělící budovu na větší sál na severní straně a menší komoru na straně jižní. Sál dostal při rekonstrukci dvě nová pseudorománská okna,jedno v severní, druhé v západní zdi, zasazená patrně do starších vybouraných otvorů. Palác byl však původně o něco větší, protože stará dvorní zeď šla patrně poněkud šikmo k severu.

Protože hrad byl příliš těsný, než aby v něm zbylo místo na obvyklé hradní příslušenství, bylo nutno umístit užitkové budovy do předhradí. Jeho okružní zídka, už jen místy viditelná, obklopovala vnitřní hrad na severu ze tří stran a na jihu uzavírala skoro pravidelný obdélník, obehnaný na jižní a východní straně ještě příkopem a valem (*: val na V a J nezjištěn, pouze na S).

Také tento hrad se připomíná poměrně pozdě,teprve v r. 1360, jako majetek vladycké rodiny pánů z Orle, ačkoliv i zde jde o stavbu typologicky starší. Charakteristické je oblé vedení hradební zdi, vytvářející dvě vstřícné křivky, a půlkruhová bašta na severním výběžku skaliska.

(* - informace zjištěné průzkumem po roce 2014.)