Život kulturní Alois Klaus, Čeněk Florián opis str. 420-422, Vít Novák

Jedeme-li od Rabštejnské Lhoty po okresní silnici podél obory k Seči, tu brzo po pravé straně zjeví se nám malá ves Rabštejn, mající 15 č. se 102 obyvateli. Za vsí k západu jest hájovna, bývalý to dvůr, od něhož nedaleko v lese na příkrém žulovém úskalí ční zříceniny hradu Rabštejnka, jež k severu obehnány plotem. Za brankou, vyžádáme-li si v hájovně klíče, vejdem po ruce lévé do sklepení a dále do restaurované jediné místnosti hradní, opatřené staročeským nábytkem.

Hned z prvého pohledu patrno, že hrad, poněvadž stával na nepatrném úskalí, vypínal se, aby bylo získáno více místností, do několika pater. Kolem obehnán valem i příkopem. V dolní ohradě bylo obydlí čeledi, sklep, zásobárny a konírny, v horních sídlo pána. Hospodářské příslušenství bylo v blízkém dvoře. Z hořeních místností se nic nezachovalo.

Kdo vystavěl hrad, nevíme, ale dle původního jména "Rabenštejn" soudíme na dobu posledních Přemyslovců, kdy šlechta přijímajíc zvyky západní i hradům svým německá jména dávala.

Koncem 14. věku pánem jeho byl Jan z Orle a z Rabštejnka, po jehož smrti r. 1405 provolána jakás odůmrť v Chrudimi a Vysokém Mýtě, která dána později Matěji Holci z Nemošic. Jí odpíral Vítek z Tuněchod za sebe i za sirotky po Mikuláši z Orle, déle Pavel, farář v Žestokách, jménem Jetřicha ze Žestok a Jana Pyska. Leč hrad zůstával dále v rukou pánů z Orle, z nichž ve válkách husitských připomíná se Aleš z Orle, jenž hrad Rabštejnek, dvůr poplužní, kmetcí dvory, v Sobětuchách dvůr poplužní a dvůr kmetcí, ve Lhotě dvory kmetcí a polovici Týnce prodal Hertvíkovi z Ostružna, který v roce 1430 podepisoval se "sezením na Rabštejnku" 1.)

Syn jeho Vilém z Ostružna a z Rabštejnku připomíná se mezi pány a vladyky kraje chrudimského, kteří se roku 1440 zapsali na sjezdu čáslavském k míru čtyř spojených krajův. 2.)

Roku 1446 část zboží rabštejnského náležela Vaňkovi z Vlkové a z Rabštejnku, jehož manželka byla paní Machna, dcera Mikuláše souseda chrudimského. 1.) Vaněk připomíná se také mezi pány, kteří roku 1448 prodlévali ve vojsku Jiříka z Poděbrad při dobývání Prahy. 2.)

Vilém z Ostružna, jenž spravoval také dědiny v Ostružně a Špačicíc, dne 5. prosince roku 1450 dědictví své, hrad Rabštejnek, dva dvory poplužní před hradem a v Sobětuších, v Týnci, ve Lhotě 12 kop ročního platu prodal za 510 kop Vaňkovi z Vlkové.3.)

Leč zboží to nezůstalo dlouho Vaňkovi, neboť přešlo brzo na Jana Těchlovce, po jehož smrti vyhlášeno bylo roku 1457 v Chrudimi jako odumřelé, načež je král Ladislav daroval Petrovi Kdulincovi z Ostroměře a Vilémovi z Dřele. 4.) Tehdy k Rabštejnku náležela ves Týnec, Lipina a Lhota. Petr Kdulinec byl svého času známý válečník, za své služby od králů Jiříka i Vadislava obdržel i jiná zboží a to zvláště části bývalého zboží kláštera opatovického a žil ještě roku 1478.

Koncem 15. věku pánem Rabštejnka byl Sigmund Šárovec, jemuž náležely také Slatiňany.5.) Počátkem 16. věku připomíná se na Rabštejnku Jiřík z Kunčí. Leč roku 1510 pánem tohoto hradu a jeho zboží byl Zdeňek ze Šárova, syn Sigmundův a bratr Václava ze Šárova a na Slatiňanech.

Zdeněk pro svého batra Václava zažil mnoho trpkých chvil. Bylť totiž Václav pro svůj výtržný život často stíhán, až utéci musil do Sas, kde byl chycen a vězněn. I žádal Zdeněk s Vilímem Veselickým z Veselice, Janem Lukavským z Lukavice, Sigmundem Andělem z Ronovce, Janem Hlaváčem z Běhušic, Janem Holcem z Nemošic a Jindřichem Veselickým z Veselice o jeho propuštění, pro kteroužto žádost měli dosti nemilé následky, takže ustali všeckni starati se o Václava až na Sigmunda.

Ten dlouhým smlouváním nalezl přece přátele nové, kteří vymohli Václava po šestiletém vězení na svobodu. 6.)

Sigmund měl v Chrudimi dům a jemu patřila i ves Čejkovice, kterou prodal však Chrudimi. Ta ji splácela ještě r. 1530. Sigmund polovici zboží rabštejnského postoupil manželce své, a sám zůstavil sobě jen dvůr a dvory kmetcí v Rabštejnku a podací kostelní v Pouchobradech, což však prodal roku 1538 obci chrudimské. 7.) Druhou část po matce své dědily panny Dorota a Kateřina ze Šárova, které roku 1540 zboží své a to zámek Rabštejnek, dvůr poplužní s poplužím,ves Týnec a dvory kmetcí s platem v Sobětuchách, ves celou Lipinu, Lhotu, Kuchánovice i s rybníky, zvláště Hluboký rybník, Sedlatý rybníček pod Slávkovou horou, Nový pod Lhotou, Studniční, v Lánech dva rybníčky pod zahradou s kurmy, vejci, robotami, fůrami, ovsi, s podacím kostelním v Pouchobradech r. 1540 dne 27. února s povolením krále Ferdinanda I. Prodali obci chrudimské za 1605 kop grošů českých. 8.) Dorota a Kateřina na Rabštejnku bydlely ještě roku 1547. Po jejich smrti tvrz tato sešla a roku 1585 byla již pusta. 9.)

Chrudim zboží Rabštejnské užívala toliko sedm let. Neboť chrudimští zůčastnivše se r. 1547 vzpoury, musili z pokuty králi postoupiti zámek Rabštejnek a všecko zboží k němu náležející. 10.) Tehdy u zámku připomíná se dvůr s jedním osedlým, jenž platil 2 kopy úroků.

Leč král Ferdinand zboží to, jakož i zboží měst Jaroměře, Králové Dvora, Králové Hradce a Tábora za 45.002 kop grošů českých prodal Janu z Pernštýna. 11.) Ten roku 1548 zámek Rabštejnek, dvůr a tvrz, vsi Slatiňany, Škrovád, Trpišov, Kochánovice, Týnec, Lhotu, Lipinu a dvory kmetcí v Sobětuchách a Čejkovicích prodal za 3824 kop grošů českých Heřmanu Lhotskému ze Zásmuk. 1.)

Heřman Lhotský v roce 1549 a 1551 byl hejtmanem kraje chrudimského, radou soudu komorního a dvorského. Roku 1549 ves Pohled postoupil Burianovi z Pouchobrad. Manželka jeho byla Barbora z Ronovic, s níž měl syna Ctibora a dceru Markétu. Rabštejnek měl dědit Ctibor, avšak matka dětí a poručnice jejich Barbora Lhotská z Ronovce prodala zboží to za 5750 kop grošů Jindřichu Fraňkovi z Liběchova. Franěk zemřel roku 1560 a zůstavil po sobě syny Václava a Jana, z nichž prvý, když dospěl ujal Rabštejnek a Slatiňany. Ten roku 1575 postoupil dědictví své za 9750 kop grošů Bohuslavu Mazancovi z Frymburka, nejvyššímu písaři zemských desk, který roku 1578 měl při s chrudimskými o les "Hůra".

Poněvadž tvrz Rabštejnek byla sešlá a k obývání nezpůsobylá, přestavoval Bohuslav tvrz slatiňanskou, kdež také i s rodinou bydlil. Od té doby těžiště statku přesunuto na Slatiňany a Rabštejnek v potomních zápisech objevuje se již jako "pustý".

Dvůr na Rabštejnku datuje se z roku 1622 za Jiříka Karlíka z Nežetic, jenž propadl jej s ostatními statky pro vzpouru, ba ještě r. 1833, kdy u něho byl ovčín.

1.) A. Č. I. 414. 2.) A. Č. I. 254. 1.) Pam. arch. a. m. I. 315. 2.) Č. Č. M. r. 1827 sv. 3. str. 78 3.) Archiv Č. III. 547. 4.) Archiv Č. III. 555. 5.) O něm více viz. u článku Slatiňany. 6.) Více o tom u čl. Slatiňany a Ze života šlechty na Chrudimsku. 7.) DZ 42 f 11. 8.) DZ 3 J 26. 9.) Pam. arch. a m. I. 315. 10.)DZ 8 F 16. 11.)DZ 8 M 18. 1.) Opis z desk zemských trhových z roku 1848 M 23.